Vyjádření ČRS k obdrženým připomínkám k pracovnímu návrhu na změny Stanov ČRS

Vážení rybáři, po více než týdnu možnosti podávání připomínek k pracovnímu materiálu návrhu na změny Stanov ČRS bychom Vám rádi poděkovali za celou řadu podnětů, které zasíláte. Termín 29. května 2020 pro podání připomínek trvá a další náměty jsou samozřejmě vítány. Protože přichází celá řada dotazů na upřesnění a odůvodnění navržených úprav Stanov ČRS, pokusíme se objasnit několik klíčových oblastí návrhu, které jsou nejvíce diskutovány, a zároveň nastínit, jak by se mohla některá navržená ustanovení v případě jejich akceptace Republikovým sněmem ČRS promítnout v praxi.

1) Klíčová oblast – kárné řízení

Podle návrhu by došlo k přesunu administrace kárných řízení za porušení pravidel na úseku rybářství (rybářský řád a jeho bližší podmínky lovu ryb) z dozorčích komisí místních organizací na kárný orgán či kárný senát územního svazu, jehož je podezřelý z přestupku členem. Zároveň by byl vytvořen jednotný sazebník kárných opatření za jednotlivá provinění. Provinění (a samozřejmě následně i případná pravomocná kárná opatření) budou zanesena do CIS (centrálního informačního systému) na kartu člena, což následně umožní v případě opakování takového chování uložení přísnějšího kárného opatření (sazebník by měl obsahovat rozdílné opatření v případě opakovaného provinění).

Lze předpokládat úpravu další verze návrhu ve smyslu, že porušení, které se netýkají přímo porušení výkonu rybářského práva (například porušení členských povinností a podobně), by nadále zůstaly v pravomoci kárných orgánů místní organizace, jejíž je podezřelý členem. Nejvyšší trest, tedy vyloučení z ČRS, by podléhal přezkoumání Republikové dozorčí rady.

Přestupky by byly projednány ve zkráceném řízení formou kárného příkazu – například členovi, který by porušil rybářský řád lovem na tři pruty a sazebník kárných opatření by stanovil za tento prohřešek odebrání povolenky např. na 6 měsíců, by kárný orgán územního svazu vydal kárný příkaz o uložení kárného opatření odebrání povolenky na 6 měsíců.

Po obdržení kárného příkazu by se člen mohl ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnout, zda s uloženým kárným opatřením souhlasí nebo proti němu podá odpor. Pokud by člen souhlasil s uloženým kárným opatřením, po uplynutí 15 denní lhůty by kárný příkaz nabyl účinnosti.

V případě, že by se člen rozhodl podat proti kárnému příkazu odpor, by byl následně předvolán před kárný senát územního svazu, kde by s ním kárný senát projednal přestupek osobně a mohl ho případně ihned rozporovat.

V případě podání odporu by složil vratnou kauci 2500 Kč, která by mu byla v případě, že by bylo kárným orgánem zjištěno, že k porušení nedošlo, vrácena. Podobný princip příkazu je využíván ve státní správě například u překročení povolené rychlosti v silničním provozu.

Proč je tato úprava navrhována?

Úprava má za cíl sjednotit, zpřehlednit, zrychlit a zefektivnit průběh kárného řízení a zajistit jeho maximální transparentnost a zároveň ulehčit od projednávání přestupků místním organizacím. Vytvoření jednotného sazebníku zajistí rovné podmínky pro všechny rybáře napříč územními svazy tak, aby nedocházelo k ukládání diametrálně rozdílných kárných opatření za stejné prohřešky. Vytvoření kárného senátu na úrovni územního svazu zároveň bude garancí, že projednání přestupku bude vždy řešeno osobami s maximální možnou kvalifikací a znalostí pravidel výkonu rybářského práva.

2) Klíčová oblast – sjednocení výše brigádnické povinnosti

Podle návrhu by došlo ke sjednocení výše úhrady pracovní povinnosti („brigád“). V současnosti výši úhrad stanoví místní organizace, návrh tuto kompetenci dává Republikovému sněmu ČRS. Konference územního svazu (jako jeho nejvyšší orgán) by následně stanovila klíč s přihlédnutím k místním podmínkám ÚS k přerozdělení těchto financí mezi místní organizace tak, aby finance byly alokovány tam, kde jsou potřebné – lze očekávat celou řadu parametrů, kromě počtu členů například počet a výměru rybářských revírů o které MO pečuje, líhně a rybochovná zařízení, produkci ohrožených druhů ryb (pstruh potoční, lipan, reofilní druhy…), činnost rybářských kroužků a další. Finance by tak byly přerozděleny zpět do MO v rámci ÚS.

Proč je tato úprava navrhována?

Jednou z velmi častých kritických připomínek členů ČRS je způsob, jak je s pracovní povinností na úrovni MO dnes nakládáno. Jsou zmiňovány případy provázanosti a protekcionalismu v této oblasti. V případě, že bude schválena jednotná výše finanční náhrady za pracovní činnost, a ta bude také za každého člena odvedena, dojde k zprůhlednění finančního toku takto alokovaných finančních prostředků.

V současnosti již plní převážná většina členů ČRS pracovní povinnost finanční úhradou. Tím, že každá místní organizace má různé náklady (na chov ryb, revíry, kroužky…), stanovuje jinou výši úhrady brigád; rozpětí se pohybuje cca od 300 Kč do 2500Kč, a to nejen mezi jednotlivými územními svazy, ale značné rozdíly jsou mnohdy také mezi sousedními organizacemi v rámci jednoho ÚS. Protože členství v MO není vázáno na místo trvalého bydliště, dochází k častému spekulativnímu přestupu členů z organizací s vysokou přidanou hodnotou (například s chovem ohrožených druhů ryb, s kroužky pro děti a mládež apod.) a tím i vyššími požadavky na finanční úhradu pracovní povinnosti do organizací, které jsou primárně zaměřeny na výdej povolenek a nevykazují další činnost. Přitom možnosti člena, držitele územní nebo celosvazové povolenky, jsou v lovu ryb stejné bez ohledu na to, v které MO je organizován – náklady na pořízení takové povolenky se ale díky odlišné výši brigád liší, a to až v řádu tisíců korun. Sjednocení pracovní povinnosti tuto nerovnost odstraní (jednotný přístup k výkonu rybářského práva) a zároveň umožní směřovat finanční prostředky tam, kde jsou potřeba – tedy ve prospěch revírů, péče o ně a na podporu produkce nedostatkových nebo ohrožených druhů ryb. O klíči pro rozdělení příjmu za úhradu pracovní povinnosti rozhodnou přímo místní organizace v rámci územních konferencí. Tam, kde by „fyzická“ práce členů v místních organizacích chyběla, bude možné tento příspěvek pracujícím členům nejen odpustit (respektive odvést ho za ně místní organizací a následně ho dostat v rámci přerozdělení zpět), ale díky zvýšenému objemu financí jim činnost ve prospěch organizace honorovat – například proplatit povolenku nebo poskytnout přímou finanční úhradu odvedené práce.

Častá otázka: proč Stanovy neřeší například rozdílnou úhradu dětí, důchodců, ZTP?

Protože o výši tohoto příspěvku rozhoduje Republikový sněm, podobně jako u členských známek (jejichž rozdílnou výši Stanovy neřeší také). Stejně jako je pro různé věkové skupiny různá výše členského příspěvku i ceny povolenek, je možné předpokládat, že rozdílná výše se bude týkat také úhrady „brigádnické“ povinnosti, a to až do výše jejího úplného odpuštění např. důchodcům, držitelům ZTP nebo dětí do 15-ti let věku.

3) Klíčová oblast – možnost hostování v jiné než mateřské místní organizaci

Navrhovaná úprava doplňuje současné pravidlo, kde člen smí být veden pouze v jedné místní organizaci. V novém modelu by bylo možné požádat o hostování v jiné než „mateřské“místní organizaci. Podmínkou by bylo, aby hostování schválil výbor hostující místní organizace a zároveň aby zájemce uhradil členský příspěvek v mateřské i hostovací místní organizaci. Hostování není forma členství v hostující místní organizaci. Z pohledu práv člena by jeho právo hlasovat na členské schůzi, volit a být volen zůstalo zachováno pouze v jeho mateřské místní organizaci a toto právo by neměl v organizaci, kde by hostoval.

 Proč je úprava navrhována?

Hlavním důvodem jsou samostatně hospodařící místní organizace (SHMO), kterých je v ČR několik desítek. Tyto organizace jsou uživateli revírů, které nejsou sdruženy ve společném rybolovu (neplatí na nich územní a celosvazové povolenky, ale vydávají na ně povolenky vlastní, a to jak jejich členům, tak i členům jiných místních organizací). Přestože se stále jedná o organizační složky Svazu, jejich členové nemají podle současných pravidel právo zakoupit si na „své“ SHMO členskou územní ani celosvazovou povolenku. Podle současného pravidla „jeden člen – jedna organizace“ nemohou legálně povolenku zakoupit ani v jiné místní organizaci (nemohou se stát jejím členem). Tato úprava by zajistila, že členové SHMO by měli legální možnost zakoupení členské územní nebo celosvazové povolenky v hostovací místní organizace v případě, že by zaplatili všechny členské poplatky, stejně jako ostatní členové jiných organizací. Odstraní to tak disproporci, kdy například člen rybářského uskupení mimo struktury ČRS („soukromé“ rybářské kluby s vlastním revírem) může být také členem ČRS a získat tak členskou povolenku, ale člen SHMO nikoli. Obdobnou nerovnost bychom mohli nalézt také u revírů místního významu, kdy místní organizace pečuje o revír určený výhradně svým členům – i přesto mají jejich členové (na rozdíl od členů SHMO) právo zakoupení členské územní nebo celosvazové povolenky.

Ještě jednou Vám děkujeme za připomínkování předložené pracovní verze návrhu ke změně Stanov a čekáme na další náměty, které můžete do 29. května zasílat prostřednictvím elektronického formuláře.  Po ukončení výzvy budou obdržené podněty předány Právní komisi Rady k projednání a posouzení souladu s platnými legislativními předpisy a následně postoupeny k diskuzi Republikové radě.

V současnosti k tomuto pracovnímu návrhu probíhá připomínkové řízení také na úrovni územních svazů a místních organizací s cílem dosažení konsenzu nad navrhovanými úpravami. Plošná shoda je nutnou podmínkou, aby byly změny přijaty a uvedeny do praxe. Finální slovo budou mít delegáti Republikového sněmu ČRS, kteří jsou jediní oprávněni úpravu Stanov schválit. Pokud nebude nad navrhovanými změnami shoda napříč ČRS, není nutné materiál předložit k projednání a případnému schválení Republikovému sněmu na podzim letošního roku, ale je možné na změnách Stanov dále pracovat a předložit Republikovému sněmu až v roce 2022.

Navrhované novelizační body jsou snahou o narovnání současného stavu, který vznikl v průběhu předchozích let, je veřejně známý, a jeho vyřešení je nutné i z pohledu přechodu k centrálnímu informačnímu systému, na jehož tvorbě intenzivně pracujeme. Předkládané řešení je dle našeho názoru kompromisem, jak tento stav harmonizovat.

Petrův zdar!

převzato z www.rybsvaz.cz